Jak správně volit
Jak nevolit Jiřího Košíčka
S tačí nezaškrtnout jeho kandidátku, nebo jméno na kandidátce
Jak volit Jiřího Košíčka
Pokud zvažujete dát hlas Jiřímu Košíčkovi, máte dvě možnosti. Možnost pro kterou se chcete rozhodnout závisí na tom, jak se vám líbí jeho názory a volební program.
- Líbí se vám, ale zároveň se vám líbí i názory a volební programy kandidátů jiných kandidátek.
Zaškrtnete jméno Jiřího Košíčka a k tomu i jména dalších kandidátů, jejichž názory se vám líbí. - Líbí se vám více než názory a volební programy ostatních kandidátů.
Pak zaškrtněte jen kandidátku Jiřího Košíčka
Jak hlasovat ve volbách do zastupitelstva
Volič může vybírat své zastupitele mezi všemi kandidátkami. Jak je to možné? Každý volič obdrží jen jediný volební lístek, na kterém však budou uvedeny všechny kandidátky (volební strany, hnutí, nebo sdružení nezávislých kandidátů). Může pak volit buď jednotlivou kandidátku, a nebo si vybrat jednotlivé osobnosti (kandidáty) z libovolných kandidátek.
Vybíráte celou kandidátku? Není hlas jako hlas
Myslíte si, že ať zvolíte kteroukoliv z kandidátek dostane každá stejný počet hlasů? Je to jeden z omylů, počet hlasů, které kandidátka obdrží je dán počtem osobností na kandidátce. To znamená, pokud je kandidátka tvořena jedinou osobností, dostane jeden hlas, ale pokud je kandidátka zcela zaplněna osobnostmi dostane v případě Obecního úřadu v Ločenicích devět hlasů. Proto osobnosti na ne zcela zaplněných kandidátkách musí získat mnohem více hlasů, aby byli zvoleni do zastupitelstva.
Toho využívají osobnosti, kteří velmi stojí o to být zvoleni do zastupitelstva, že se dosadí na první místo kandidátky a doplní kandidátku, do maximálního počtu, osobnostmi se kterými mají jen velmi málo společných názorů. Takové "slepené" kandidátky nemohou mít žádný skutečný volební program, protože by se na něm tyto osobnosti neshodli.
Vybíráte jednotlivé kandidáty? Tak ještě počítejte
Také si myslíte, že je nejlepší ve volbách volit jednotlivé osobnosti napříč různými kandidátkami? Možná se budete divit, ale je to omyl. Rozšířený a v dobré víře také hojně využívaný. Jenže nefunguje tak, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jak je to možné?
Komunální volby totiž neznají preferenční hlasy! Nejdříve se sčítají hlasy pro jednotlivou kandidátku (politickou stranu, hnutí, nebo sdružení nezávislých kandidátů) a teprve pak dojde na hlasy, díky kterým se kandidáti posouvají na kandidátce směrem vzhůru, tedy ke zvolení. Na skok na kandidátce potřebuje každý kandidát v komunálních volbách totiž mnohem více hlasů než kandidát do poslanecké sněmovny.
Kvůli dobrému úmyslu voliče a systému voleb pak mohou nastat naprosto paradoxní situace. První na kandidátce a několik kandidátů na předních pozicích tak mohou být zvoleni do zastupitelstva i přesto, že získali méně hlasů než osobnosti, kterým voliči dají většinu hlasů a jsou na posledních místech kandidátky. Ty pak nejenže se do zastupitelstva nedostanou, ale hlasy určené jim přispějí ke zvolení kandidátů v čele.
Nevěříte? Zkusme příklad:
Obec má 15členné zastupitelstvo. Stranu XY vede neoblíbený lídr, který dostal od voličů pouze 10 hlasů. Dalších 12 kandidátů získalo po 120 hlasech, 2 kandidáti pak každý 110 hlasů. Strana dostala tedy celkem 1670 hlasů a získala 1 mandát.
Kdo bude nakonec zastupitelem?
Mandáty se rozdělují podle pořadí na kandidátní listině. Lídra může přeskočit jen kandidát, který by získal alespoň o 10 % hlasů více, než je průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta. Průměr je 111,33 hlasů a nutný počet hlasů pro přeskočení je tedy o 10 procent více - 122,46 hlasů. Takový výsledek nemá nikdo, i když většina kandidátů získala dokonce 120 hlasů. Zastupitelem za stranu XY se přesto stává její lídr, který získal jen 10 hlasů.
Možná proto ve volbách do obcí a měst skočí na kandidátkách výš pouhá desetina kandidátů…
